Článek o R. Plendlovi o dosáhnutí ocenění ZLATÝ HOLUB v časopise Geflugelzeitung/Kleinturzuchter (reakce předsedy německého klubu p. Beckmeiera)
Na národní výstavě a Evropské výstave v Lipsku 2007 do-sáhl R. Plendl, jak je uvedeno, titul "Zlatý holub"vydava-telství HK. Tak jako v předešlých rocích, byl při příležitosti udělení ocenění vydaný článek o chovateli zveřejněný v čísle 13/2007 g/k.
Nejdřív panu Plendlovi gratulujeme k tomuto ocenění, pro-tože představuje vynikající
chovatelskou práci v podobě řad, které vytváří pro rysy a též pro chovatele reklamu. Kaž-dému
chovateli opravdu doporučujeme s ohledem na výroky k chovu, krmení a chovným
podmínkám si tento článek po-zorně přečíst a tyto metody ve svém chovu uplatnit.
Bohužel v článku jsou dva body, které jako předseda klubu nemůžu nechat bez
komentáře. Redaktor píše: Před 10. lety byli rysi pana Plendla podstatně větší a silnější
(robustnější) "tehdy se důrazně dbalo na velikost a hmotnost, jak je to i uvedeno ve vzorníku,
totiž silný typ se zvýrazněním šířky a hloubky hrudě"objasňuje pan Plendl.
Před čtyřmi roky byl cílový typ změněn i s tím, aby se chovatelé od chovu vel-kých a silných zvířat trochu řibrzdili. Od té doby se požaduje menší, zaoblený typ s vyšším postojem. K tomu bylo ze strany představenstva klubu dodatečně stanoveno: Nejsou v tom žádné vedlejší úmysly chovatelů, upustit od větších a silných zvířat.
Skutečnost je následující:
Představenstvo a výbor v roce 2004 diskutovali o tom, zda cesta započatá v roce 1990,
v typu modrých šupkatých rysů byla správná. Popudem k tomu byli, při vzrůstající kritice
z řad samotných chovatelů rysů, také požadavky spolkového svazu, aby se více dbalo na tvar
a na rysy s uvolněným peřím. A toto posuzovat dle vzorníku(snižovat hodnocení, trestat).
Text vzorníku říká:" Silný typ se zvýrazněnou šířkou a hloubkou hrudi". Jak široký a jak
hluboká má být hrud' objasňuje vzorník. Obě části spolu dávají podklad pro správné
hodnocení. Na zasedáních výboru v roce 2004 byl tvar podrobně prodis-kutovaný. Výsledkem
bylo demokratické rozhodnutí věnovat požadovanou pozornost typu rysa, který odpovídá
vyobrazení ve vzorníku. Přesně toho se v posledních letech dosáhlo, nic víc, nic míň. Toto
demokratické rozhodnutí by měli akceptovat i špičkoví chovatelé, jako je R. Plendl.
Nikdy nebylo cílem udělat rysy menšími, nebo lehčími. Toto nemusí být
automatickým následkem navrhovaného směru. Dodejme k tomu, že je obtížnější dojít ke
shodě žádoucího typu u rysů v takovéto mohutnosti (hmotnosti). Tím však přichází nové
možnosti chovatelského vývoje.
S dosaženou velikostí byly často spojené negativní změny typu rysa. A potom je
potřeba se dodatečně zeptat, odkud přišly problémy s odchovy u modrošupkatých. Vedle
jiných záležitostí k tomu přispívala i tato velikost. Je známo, že velcí holubi často přináší
méně početné odchovy, ale to je úplně jiné téma.
Jako příklad holubů, kteří už nepředstavují požadovaný typ rysa, jsem vytiskl čtyři
oceněné holuby z roku 1996. Holubi, kteří takto vypadají jsou už čtyři roky hodnocení
s kritikou na typ a přiléhavost peří a dost často mají otevřené záda. Já jsem při výběru
fotografií na zveřejnění dbal vždy na to, abych takové obrázky nezveřejňoval. Na 43. klubové
výstavě jsem mohl opět fotografovat,bez použití oceňovacího lístku ve smyslu vzorníku,
špičkové holuby rysy, což v posledních deseti letech bylo sotva možné.
Jako reakci na článek mi chovatelé říkali, že zvýraznění pozornosti na typ holuba rysa
mělo přijít o hodně dřív.
Další bod s citátem Plendla v článku, ke kterému by jsem chtěl zaujmout stanovisko: Tehdejší hlasování na schůzi je z pohledu R. Plendla méně potěšitelné: "Je jasné, že řeči při
příležitosti výroční schůze v lednu v Neudreussenfeldu byly směřované na mou
adresu"prohlašuje R. Plendl. Poradce chovu klubu se ptal R. Plendla, zda se ještě může těšit
z tří nebo čtyř mimořádných ocenění, měl by ocenění vrátit- tím však jiní chovatelé modrých šupkatých přestřelili. Teď už by hodně chovatelů při dominanci Plendla nevystavovalo. "Tato
slova se mi vůbec nelíbila",tolik Plendl, který platí za klidného, věcného, ke každému
chovateli. " Bez snahy nejsou ani pro mě ceny. Můj chov nefunguje sám od sebe, na prvenství
se musí po celé roky stále tvrdě pracovat", tak hovoří Plendl, který takovouto otevřenou
debatu dbarvenou závistí hodnotí jako nemístnou. Na tyto výroky reagovalo mnoho
chovatelů. U členů, kteří se uvedené výroční schůze nezúčastnili, a obzvlášť u chovatelů
mimo klub vzniká dojem, že v klubu rysů se nedělá korektní hodnocení a není korektní
přátelství. Přesný opak mi potvrzují ti členové klubu, kteří jsou aktivními členy jiných klubů.
Když tu otev-řeně mluvíme o nemístné debatě, neodpovídá to skutečné situaci. V klubu rysů
neexistují nemístné debaty, přinej-menším mi žádné takovéto výroky nejsou známé. Že by při
nějaké převaze jednoho chovatele se mluvilo o tom, zda to nepovede k poklesu počtu
přihlášek (na výstavy), je nor-mální a nedá se tomu vyhnout. Avšak existuje také mnoho
jiných důvodů, příčinou poklesu může být například řibývání problémů s odchovy.
S ohledem na výrok E.Schmalza na výroční schůzi by jsem chtěl konstatovat, že
samotný přesný průběh nemohu reprodukovat. Slova každopádně nebyla míněna ostře, jak to
bylo citováno v článku. Od členů, kteří se zúčastnili schůze jsem slyšel různé reakce. Někteří
to pochopili stejně, jak to vyjádřil R. Plendl. Více členů mi však při rozhovorech řeklo, že
osobně jim připadala slova pana Schmalza jako výroky žertovné. E. Schmalz mi potvrdil, že
to přesně tak myslel.
E. Schmalz těmito výroky v žádném případě nechtěl nic zpo-chybňovat, a to také řekl i
R. Plendlovi. To by známým, objektivním a férovým postojům E. Schmalza v maximální míře
odporovalo.
Snažím se náš klub vést tak, aby byl ctěný vzájemný respekt členů. Prvním bodem
k tomu je, aby žádný vysta-vovatel, z jakýchkoli důvodů nebyl při oceňování upřednost-ňovaný
nebo dokonce ukřivděný. Myslím, že za mnoha-letého působení E.Schmalza, jako hlavního
posuzovatele nemůže k takovéto události dojít.
R. Plendl nebyl na 43. klubové výstavě poškozený. Ve svém barevném rázu dostal
čtyři čestné stuhy (jejich nejvyšší ocenění) aještě k tomu přídavně vydaný "Čestný džbán".
S hodnocením těchto skutečností si myslím, že výroky R. Plendla jsou přehnané. Pro
výkony R. Plendla mám ten nejvyšší respekt, co jsem i mimo jiné v oběžníku zřetelně
vyjádřil. Takže k R. Plendlovi, jako vynikajícímu chovateli mohu očekávat respekt i od jiných
členů a i on by měl vůči jiným prokazovat respekt a ne svými výroky v tisku diskre-ditovat
osoby a ohrožovat názory na klub rysů.
Jako vynikající chovatel působí na vnější okolí a má tím také zodpovědnost za názory
na klub rysů. Přál bych si, aby se uskutečnil přímý rozhovor pro objasnění těchto záležitostí.
Klaus Beckmeier,předseda klubu
Volný překlad: Ing. Miroslav Malík, Radim Kutra